Jdi na obsah Jdi na menu
 


Canisterapie

29. 5. 2008

Terapie s pomocí psa

Canisterapie je terapie, kde dochází ke kontaktu psa a člověka. Pomáhá při léčení lidí s různými zdravotními problémy, jak psychickými, tak fyzickými.

Typy canisterapie:

  • terapie za pomoci psa ( za pomoci fyzioterapeuta, psychologa apod. Probíhají rehabilitační cvičení.)
  • aktivita za pomoci psa (zaměření na zlepšení kvality života člověka)
  • vzdělávání za pomoci psa ( využítí pozitivního vlivu psů na děti, součást zážítkové výuky)

 Jak nám pomáhá Canisterapie

  • rozvíjí hrubou a jemnou motoriku,
  • podněcuje verbální i neverbální komunikaci
  • rozvíjí orientaci v prostoru a čase
  • pomáhá při nácviku koncentrace a paměti
  • rozvíjí sociální cítění, poznávání a složku citovou
  • působí také v rovině rozvoje motoriky s atributem rehabilitační práce, v polohování a v relaxaci
  • na druhou stranu ale tam, kde je to třeba, psi podněcují ke hře a k pohybu
  • zároveň mají velký vliv na psychiku a přispívají k duševní rovnováze a motivaci

 

 

 

 

 

 

Obrazek

 

 

 

odborně:

Pacienti

Největší výsledky polohování se psy jsou vidět u tělesně postižených, kteří trpí svalovými křečemi nebo třesem. Stejného principu bylo ale s úspěchem využito u pacientů s nemocemi způsobující svalový třes (např. Parkinsonova choroba). U těchto typů pacientů se křeče či třes nedají zastavit existujícími léky a jinými fyzioterapeutickými metodami. Pokud tyto přece jen zabírají, mají negativní vedlejší účinky nebo nízké procento úspěšnosti. Ani polohování se psem není všemocné, ale pokud křeče či třes ustanou alespoň na čas, je to ohromný úspěch ... a bez vedlejších účinků.

Důležité teplo

Nejdůležitějším důvodem, proč dojde k uvolnění svalstva je patrně teplo. Pes má teplotu o jeden stupeň Celsia vyšší než člověk, což je pro klienty, kterým se určitá část těla špatně prokrvuje (např. mají stále studenou jednu polovinu těla), velice přínosné. Tito lidé mají většinou velice citlivou pokožku a na vyhřívací dečky nebo lahve reagují negativně. Teplotu vnímáme každý jinak, podobně jako když dáte malému dítěti napít čaj a ačkoli jste ho předtím zkusili a zdál se vám příjemně teplý, dítě si může stěžovat, že je příliš horký. U psů tento problém odpadá. Přesto neobyčejně vysoká úspěšnost canisterapie v poměru s běžnými typy prohřívání naznačuje, že samotným teplem to není.

Pes je živá bytost

Pes, jakožto živá bytost, je v tomto procesu nenahraditelný. Pacient reaguje nejen na jeho teplo, ale také na rytmus jeho dechu a srdce. Všichni víme, že každé relaxační sezení začíná slovy: "Z hluboka se nadýchněte". Rytmus dechu je tedy nástrojem k uvolnění. Na canisterapii je krásné, že ke zklidnění a zpravidelnění dýchání dochází spontánně. Pacient se sám "naladí" podle psa, aniž bychom k tomu museli pacienta vést (tam, kde je velká komunikační bariéra by to ani nešlo). Zejména jsou-li pacienti nevidomí, jsou pro ně dalším stimulem dotek srsti, pro ně neobvyklý přirozený psí pach, dotek studeného a mokrého čenichu a naopak teplý, mokrý jazyk psa. V této kombinaci je pes opravdu jedinečný.

Stimulace a motivace

Díky všem těmto stimulům má pacient velkou motivaci ke spolupráci. Toho lze využít k podpoře dalšího fyzického či psychického rozvoje. Typické je například, že pacienti s ochrnutou částí těla tuto část nejen "necítí", ale zcela ignorují, jako by nebyla jejich. Zapojením metody "porovnávání" psího těla a lidského ("Kde má pes tlapičky? Kde máš ty nožičky?") se zlepšuje porozumění vlastnímu tělu.

Psa lze také přiložit podél necitlivé či nepohyblivé části těla tak, aby byl pacient motivován se k němu dostat a pohladit si ho. Přitom si pacient uvědomuje existenci této části těla a případně s ní je ochoten i cvičit nebo pohybovat dle instrukcí fyzioterapeuta. Odměnou je mu pak dosažení kontaktu se psem.

Zřetelné výsledky

Při polohování dochází k fyzickým zlepšením, která jsou viditelná a prokazatelná. Vědeckých studií je zatím nedostatek, ale důkazy jsou změřitelné - pacient natáhne spastickou ruku, narovná se, třes nebo křeč na určitou dobu ustanou atd. Pacientům, jimž křeč v břiše znemožňuje se přirozeným způsobem vyprázdnit (a jsou tedy odkázáni na pravidelné klystýry), se dávají před canisterapií čisté pleny a kontrolují se po skončení - a obvykle bývají plné. Málokdo ze zdravých lidí si dokáže představit, jaké je to pro pacienta v tomto stavu vítězství ... a pro tým, který o něj pečuje. Možná si dá časem někdo tu práci tyhle výsledky kvantifikovat pro vědecké účely, ale pro každého, kdo má zdravý rozum a měl možnost je vidět, není pochyb o tom, že polohování funguje výborně.

Relaxace se psy

Techniky, známé z polohování lze ale úspěšně využít i pro zklidnění klientů fyzicky zdravých. Může se jednat o obyvatele domovů seniorů, dětských domovů, osoby v léčení ze závislostí apod., lze je využít při léčení celé škály psychických poruch, při nichž by pacientovi prospěla relaxace. Lze předpokládat, že i pacienti, kteří jinak nejeví zájem o relaxační sezení, by měli motivaci, pokud by jim byl společníkem pes.

Ačkoli polohování a relaxace se psy může na fotografii vypadat podobně, u relaxace není nutně přítomen fyzioterapeut, který by klie

 

ntem manipuloval. Naopak se očekává, že klient je schopen se pohodlně usadit sám a pak je pes přiložen podél klienta. Se zvýšenou opatrností lze tuto techniku využít i u klientů se sklony k agresivitě, přičemž je nutné klienty postupně navykat. Příležitostí je opravdu mnoho.

 

 

 

 

zdroj: www.canisterapie.cz

 

  Pejsci jsou někdy nutní i tam, kde už lidé nepomůžou.........

V poslední době je v České Republice víc a víc center, kde se soustřeďují na pomoc při dětské obrně. Psi totiž dokáží rozpoznat invaliditu člověka. V přítomnosti pejska může přijít u pacientů úleva, uvolnění a dočasné zapomenutí na tělesné strádání. Pro děti má tato terapie obrovský přínos. Pejsek totiž motivuje děti ke hraní, pohybu a řečovému projevu. Zlepšuje se jemná motorika u malých pacientů, kdy musí psa pohladit, zvednouit mu tlapku nebo ucho apod. U zvláštních pacientů se provádí tvz. polohování, kdy dochází k postupnému uvolňování těla pacienta.

Pes má tedy velice pozitivní vliv na duši člověka. Canisterapie se využívá i v případech, kde ostatní léčebné metody selhaly. Např. dítě, které nechce s lidmi komunikovat, je v přítomnosti pejska otevřenější a přátelštější. Tato terapie pomáhá i pacientům s těžkými depresemi, s mentálně postiženými, s autisty i s ochrnutými při rehabilitaci. V neposlední řadě se terapie využívá v logopedické praxi.

 Samozřejmě, že než psi příjdou do kontaktu s člověkem, musí projít složitým výcvikem. Testuje se jestli jsou vhodní pro tento úkol. Potkávají se někdy i s těžce postiženými lidmi a proto se musí otestovat i povaha zvířat. Pejsek musí snášet různé formy hlazení a mazlení. Proto se trénuje už od štěněte. Musí být trpělívý, zvyklý na různé situace a dobře snášet hluk (pískání, hlasitý smích a také další nepříjemné zvuky). Pejsek tedy bude schpen odolat prudkým pohybům, nečekaným dotykům apod. - viz. zkušební řád

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Canisterapie

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář